Duben 2015

Happy Birthday to... #April

30. dubna 2015 v 13:26 | Sárča |  Happy Birthday to...
Nevím, jak je to možné, ale další měsíc je již za námi, začátkem následujícího měsíce začínají maturity a pro ostatní to znamená, že zbývají pouhé dva měsíce do konce školního roku! Taky se tak těšíte? Já ano, protože maturity pro nás ostatní zatím nematurující znamenají minimum písemek a zkoušení, což je super!:) Horší pak je, že máme méně času na opravdu známek..Ale za to volnější období to stojí!:) Každopádně všem maturujícím držím moc moc palce!:)
A teď se již pojďme podívat na oslavence za uplynulý měsíc, kterým tímto přeji vše nejlepší:)

Moje poprvé - TAG #1

27. dubna 2015 v 19:57 | Sárča |  TAGY
Ach vy nezbedníci..:D Teď když jsem vás doufám zaujala, můžeme se vrhnout na pár otázek ohledně mých 'poprvé', ať už se týkají čehokoli. Otázek je spousta, tak bych to docela ráda rozdělila přinejmenším na 2 části..:)
Toť k úvodu asi vše..:D
...
1) Tvé první slovo
Podle takové té knížečky, kam se zapisují údaje o mimčách, tak moje první slovo bylo údajně 'táta' :) Njn, tatínkova holčička ud od mala..:D
2) Jméno tvé první nejlepší kamarádky; stále se spolu bavíte?
Jé, tak to nevím.. Asi kamarádka, o které jsem již jednou psala, se kterou jsme se seznámily díky houpacímu koníkovi:D Takže pokud tuhle holku můžu považovat za mojí 'první nejkámošku', tak její jméno je Katka:) I když já moc na BFF nikdy nebyla, prostě mám pár kamarádů, které si držím ve své blízkosti..:)
A ano, přestože se už téměř nevídáme, když se potkáme, máme se o čem bavit:)

Something Like a Diary #5?

23. dubna 2015 v 20:41 | Sárča |  Something like a diary
Jéé...Tak tu máme konečně slibovaný Something Like a Diary...:D
Za těch pár týdnů? se toho stalo vážně dost, tak si pojďme zmínit jen to nejdůležitější:)! Nechci vás unudit btw...
Abych byla upřímná, nevím, co se všechno za tu dobu stalo..měla jsem si to průběžně poznamenávat, jenže já mám vždycky na všechno dost času a pak nakonec stejně nic nestíhám...HiHi..3:)
Tak 30.března se uzavíraly známky, což znamenalo, že v následujících pár dnech jsme tu měli třídní schůzky, které až na fyziku dopadly víc než dobře. Z té mi vycházela necelá 4 (no, holt jsem smířená, že ze mě nikdy nebude druhý Einstein..), ale od té doby jsem si ji již stihla kupodivu opravit! Což je na mě vážně úspěch:D
V pondělí (6.4.) jsem Velikonoce strávila mimo domov, což mi vyhovovalo, neboť pomlázce jsem se, když nepočítám pár rodinných příslušníků, úspěšně vyhnula..O:) (Proti Velikonocům nic nemám, jen pro objasnění. Akorát ta tradice s pomlázkami se mi jaksi příčí - pár let zpátky mě jeden kluk přetáhl tím tlustým koncem přes záda a jednou jsem byla seřezána tak, že jsem 14 dní měla modřiny.. Takže když jsem mohla vypadnout - hned jsem toho využila!)
Návrat do školy byl po prázdninách více než krutý, prototože hned v úterý nás čekala hromada testů a zkoušení, které jsem poměrně dobře zvládla, jenže to bych nebyla já, aby se něco nestalo.


Měli jsme tělák, vše vypadalo poměrně dobře, jenže pro mě tělocvik po pár minutách skončil, když jsem míčem dostala přímý zásah do hlavy. Lékařka mi konstatovala lehký otřes mozku, k tomu všemu pohmožděný nos, který stále po doteku bolí.. Naštěstí modřina byla nepatrňounká, takže šla lehce zamaskovat... Takže panda stylu jsem se naštěstí vyhnula!
Měla jsem sice na konec týdne jinčí plány, ale doktorka i mamka byly neúprosný a já zůstala ležet doma (což jsem nakonec ocenila, protože hlava bolela jako střep) a já komplet celý zbytek týdne prospala. (proto jsem ani nebyla aktivní)

Kdo se směje naposledy...

19. dubna 2015 v 13:55 | Sárča |  Téma týdne
Smích... Někdy jediná možnost, která nám zbývá.
V poslední době jsem si hodně oblíbila citát: "Usmívej se. Někdy je to jediná věc, kterou můžeš udělat." Vždy, když si přečtu citát, který mě něčím zaujme, čtu ho pořád a pořád dokola a čím víckrát ho přečtu, tím víc mi přijde dokonalejší a dokonalejší.
Byla jsem člověk, který se vším trápil. Každou nezdařenou maličkost bral jako selhání, které si donekonečna předhazoval. Jednoho dne jsem si řekla dost. Tohle muselo přestat! A postupně, počínaje loňským přelomem jara a léta, přestalo. Najednou jsem se cítila sebejistější, když jsem si věci nepřipouštěla k tělu a když se mi něco nevyvedlo, zasunula jsem to do pomyslného šuplíku, od kterého jsem zahodila klíč a dané věci se sama pro sebe zasmála.
Lidi to v tu chvíli začalo udivovat. Najednou jsem nebyla ta hromádka neštěstí, ale člověk, který byl ochoten se nechat zmáčet partou kámošů a pak jít přes celý město durch promáčený (hlavně, že byla sranda). Který dělal na veřejnosti blbosti, jen aby někoho rozveselil (hlavně, že se ten druhý cítil líp). A v tu chvíli jsem poznala, že smích a s ním spojená radost, je jedna z nejlepších věcí, která se nám může přihodit.
Navíc smích je jedna z nejúčinějších zbraní. Tak proč ji nevyužít?

Otázky, které nemají správnou odpověď #4

14. dubna 2015 v 20:07 | Sárča |  TAGY
Protože uběhl již neuvěřitelný měsíc od doby, kdy jsem vydala poslední Otázky, které nemají správnou odpověď, rozhodla jsem se, že dnes vydám další, neuvěřitelný 4.díl těchto naprosto nesmyslných otázek s ještě více nesmysluplnějšími (to je divný slovo) odpověďmi..:D
Ještě než se na tento článek vrhnu, bych však chtěla říct jednu úžasnou věc! A to, že mě zkontaktovaly dvě skvělé blogerky, které se mnou v minulých dnech udělaly rozhovor, za což bych jim chtěla ještě jednou moc a moc poděkovat!!:)
Pokud byste se chtěli na rozhovor podívat či prostě navštívit tyto dva zmíněné blogy, určitě to všechny oceníme:)
A jak jste se vlastně celou dobu měli? :) Vím, že jsem se blogu poslední dobou nevěnovala tolik, kolik bych chtěla, ale nešlo to. Minulý týden se mi ke všemu stal takový nepříjemný úraz, po kterém jsem na počítač neměla sebemenší pomyšlení. Mno, ne že by teď času bylo více, ale následující dva dny jsou přijímačky (tímto všem moc držím palce! nebojte, zvládli to jiní, zvládnete to i vy!!:) ), což znamená trochu více času, takže bych se možná mohla dokopat předepsat nějaké ty články dopředu:) Ale taky vás ta škola tak vyčerpává? Já včera dorazila domů kolem půl páté, do půl deváté se učila, v devět si leha a po chvíli o sobě nevěděla..:/ Těžký život studenta..:D
Tak jdeme na slíbené otázky:D

Dnešní společnost

12. dubna 2015 v 15:17 | Sárča |  Téma týdne
Když se řekne mučení, může to znamenat tolik věcí. Nám se však nejspíše vybaví středověk a s ním spojené mučící nástroje. Ale uvědomujeme si, že to není poouze o mučících nástrojích, které ve středověku nezanikli, ale hojně se využívají i v dnešních dnech?
Toto se ve velkém dělo bohužel i u nás v poměrně blízké historii, přesněji v minulém století. Kdo by neslyšel o politických procesech v 50. letech. Mučení probíhalo tak dlouho, dokud se lidé nepřiznali i k tomu, co nikdy nespáchali.. A o tomto tématu píše i známý autor George Orwell ve své knize 1984, kde je přesně tento způsob politiky popsán.
Ale v tomto článku se nechci bavit pouze o těchto věcech. Chci poukázat na myšlení současné společnosti, která chtě nechtě podporuje úplně jiný způsob mučení...
O co se jedná? Kombinace fyzického i psychického mučení dohromady. Takzvaný 'symbol krásy', kterému se všichni snaží přiblížit.
Kdo by někdy nezaslechl větu 'Pro krásu se MUSÍ trpět!' či 'Kluci nebrečí!'?
Tyto dvě věty pojednávají o jakémsi ideálu dokonalého člověka. Holky, když se chtějí líbit, přeci musí něco vytrpět. A ufňukaný kluk je společností také zavrhovaný.. Proč tomu tak ovšem je?
Tím si hlavu láme spousta lidí. Dokonce i známá zpěvačka Beyonce o tom nazpívala písničku Pretty Hurts, kterou si můžete poslechnout tady ↓

Dvakrát dospělá - Recenze

8. dubna 2015 v 13:21 | Sárča |  Recenze
Tak pro dnešek mě napadlo sepsat recenzi na knížku, kterou jsem dočetla pár týdnů (měsíců?) zpátky a ještě jsem se k jejímu sepsání nějak nedonutila.
Momentálně mám rozečtenou skvělou knížku Andělé a démoni, po jejímž dočtení se také můžete na recenzi těšit:)

DVAKRÁT DOSPĚLÁ

Projekt 101 cílů za 1001 dnů

3. dubna 2015 v 18:27 | Sárča |  101 cílů za 1001 dnů
Nedávno jsem narazila hned na několika blozích na tento projekt. A o co že v něm vlastně půjde? Sepsat do tohoto článku 101 cílů, které bych za následujících 1001 dnů chtěla splnit. Jedna z nejtěžších věcí nastala, když jsem se snažila, respektive stále snažím, těch 101 cílů vymyslet a následně splnit.
Za 1001 dní se k tomuto seznamu vrátím a uvidím, jak moc budu úspěšná:)
Pokud vás tento nápad zaujal stejně jako mě, budu ráda, když se k tomuto projektu také přidáte:)
Tento projekt jsem odstartovala 25.března2015 a KONEC SE DATUJE NA 20.PROSINCE 2017!!!
Tak jdeme na to:)!