Dnešní generace -TT

8. února 2015 v 23:16 | Sárča |  Téma týdne
Pod pojmem 'dnešní generace' se mi vybaví uřvané děti dovolující si nadávat o několik let starším lidem či malé holky, které si v jedenácti hrají na dospělé a hrnou se do pro mě v tomto věku nepochopitelných věcí. Co se mohlo stát, že se v naší společnosti objevilo tolik předsudků vůči menším dětem? Odpověď není až tak těžká. Rodiče a mnohdy až moc velká volnost. Samozřejmě, teď nechci, aby to znělo nějak ofenzívně, ale v mnoha případech to tak je (neříkám, že ve všech). Ale na jejich chování působí vlivů hned několik.
Na začátek bych však ještě chtěla říct, že problémy nenajdeme jen v naší, 'problémové generaci'.
Starším generacím mnohdy připadají i o mnoho starší lidé než my jako vandalové 'dnešní' generace a to jim může být třeba přes třicet.
Toto se dá krásně zpozorovat např. v autobuse. Já jsem byla vychovávána tak, že když nastoupím někam, kde není moc místa, abych uvolnila místo staršímu. Dodnes to dodržuji, a když vidím, že by si někdo potřeboval sednout více, než já, vstanu a jdu si stoupnout. Jenže tu nastává hned několik problémů. Kolikrát se mi stalo (a vím, nejsem v tom sama), že jsem si poklidně seděla a nastoupila starší paní, která sotva stála. Hned jsem se zvedla, že ji pustím na své místo, když se nikdo jiný na odchod neměl. Jenže, co se nestalo? Paní za mnou přišla a v tom lepším případě se na mě usmála, poděkovala, posadila se a já spokojeně pokračovala v jízdě, jen ve stoje. V těch horších případech se stalo to, že paní ke mně sice přišla, usmála se a řekla, že jede jen pár stanic a že si sedat nechce, v tom nejhorším ani nepoděkovala, zavrčela, že sednout si nepotřebuje, ať z ní nedělám nemohoucího člověka, který nevydrží stát. Stejně jsem si většinou stoupla a odešla, ať si postarší babička rozhodne, co chce udělat. Ale nedej Bože, když někdo zůstane sedět. To hned začne pomlouvání, jak ta dnešní generace je hrozná, že když oni byli mladí, dostali by pár facek a ještě vám při odhodu nezapomenou hůlkou 'omylem' dupnout na nohu. Takže bych řekla, že problémy jsou v každé generaci a mnoho z nich se na tu 'dnešní' generaci pouze svádí.
Ale to trochu utíkám od tématu.

Mně je šestnáct a jak jsem již zmínila, podle mnoha do té 'dnešní' generace nevychovaných děcek také zapadám. Mnohokrát jsem se bavila s různými lidmi a s většinou jsem se shodla, že to 'dobré' dětství konče ročníky 99-00. Opět, neberte to nikterak útočně. Znám několik lidí narozených po roce 2000, kteří jsou úplně v pohodě, ale vážně jich není mnoho. Stejně tak se mezi staršími ročníky najde tolik s prominutím blbců, že to je téměř k neuvěření. Myslím to tak, že vážně netuším, jak se mohlo všechno tak rychle změnit, ale prsty v tom má i technologie.
Když mi bylo takových 8 let, PC už jsme doma sice měli, ale já na něj vůbec nechodila. Jednou za čas mě před něj posadila ségra, která mě měla hlídat, ale zároveň potřebovala něco vyřešit s kámoškami.
Místo vysedávání u kompu jsem pořád chodila ven s kamarádkami a hrála si s nimi. Když dnes vidím, jaké věkové kategorie se místo hraní venku zajímají o hraní Minecraftu (také není od věci pojmenování 'Minecraftová generace') či o nejnovější trendy nových kosmetických přípravků, je mi z toho do breku. Jak jsem již zmínila, počítač pro mě bylo naprosté tabu a z kosmetiky jsem používala maximálně tak jelení lůj na popraskané rty či opalovací krém v létě a Niveu v zimě. A bylo mi líp:)
Vezměte si, jak tyto trendy zkracují dětství. Napadlo by vás ve věku devíti let si malovat linky, plácat na sebe make-up a do školy chodit v několikacentimetrových podpatcích? Poklepala bych si na čelo, kdyby to po mně někdo chtěl. Nevím, možná mě tento smysl věci minul, ale já nejsem schopna pochopit jednu věc. Proč jim to ti rodiče kupují? Koupila bych své malé desetileté dceři podpatky? A to ani nemluvě o veškerých technologiích.
Jedna moje známá má dceru (7 let) a ta, na co si ukáže, to dostane. Takže to dopadá tak, že holka si odmítá chodit hrát ven s kamarády, jen celý den sedí, na klíně tablet a hraje různé hry. Její rodiče jsou z toho zoufalí, přitom si za to v tomto případě mohli oni. Kdyby jí nekoupili tablet, IPhone a Bůh ví co ještě, ale nějakou nevinnou panenku či plyšáčka, všichni by byli spokojeni:) Pamatuji si na svůj první telefon. Stará dobrá Nokie, která mi sloužila jen k tomu, abych mohla svým rodičům říct svojí přesnou polohu, když jsem šla třebas ze školy:) Je to smutné, kam se to všechno posunulo.
Celkově mi přijde, že všichni hrozně spěcháme. Malé holky hrající si s panenkami už chtějí mít občanku a jen co ji získají, už chtějí mít řidičák a stěhovat se někam do pryč. To samé platí pro malé kluky hrající si s autíčky.
A co teprve respekt vůči starším osobám? Ten již také téměř vymizel. Kolikrát zůstávám stát s otevřenou pusou nad odhadem devítiletými dětmi, které si nebojí otevřít svou pusu na kluky ze třeťáku, kteří se pohybují ve věkové hranici 18-19let. Prckům vůbec nevadí, že třeťákům jsou jenom po pas, ale v klidu prohlásí, ať uhnou a tak divně 'nečuměj'. Vážně, děti, co se to s vámi sakra stalo?!? Nebylo přirozenější, když jsme šli do školy, kde před vchodem postávali deváťáci a my z nich měli respekt? Když nám hlavou běhalo 'Když si jich nebudu všímat, tak si mě taky nevšimnou'? Myslím, že je dobré mít ke starším respekt (přestože to ne vždy ocení, viz. začátek) a myslím, že rozhodně není kam spěchat.
Vážně, k čemu vám je, když se v deseti začnete patlat drahým make-upem, vycpávat si zatím prázdné podprsenky a nosit vysoké jehly? Opravdu ne, na nikoho ten dojem neuděláte, budete lidem akorát k smíchu. Pár let si počkejte, věřte mi, není kam pospíchat, občanka vám stejně neuteče a zřejmě vás vyvedu z omylu a způsobím zklamání, ale většina lidí, co má občanku mi dá za pravdu, že vlastnit kartičku totožnosti není žádná výhra, akorát tak starost navíc..:)
Je toho spousta, co bych tu ještě mohla zmínit, ale tohle by pro zamyšlení mohlo stačit.
Vím, že si zřejmě řeknete 'Ta má co mluvit, vždyť jí je teprv 16!'. Vím, že nemám tolik zkušeností, vím, že starší ročníky měly ještě lepší dětství, než my. Ale myslím, že můžu prohlásit, že patřím mezi poslední ročníky, které zažili TO dětství v pravém slova smyslu..!
Bohužel se z předsudků vyvinula krutá realita a nám nezbývá zřejmě nic jiného, než se s tím smířit.
"Předsudky ovlivňují každého z nás. Záleží, jestli se jimi necháme pohltit, nebo si časem uděláme vlastní názor..:)"
-Sárča; 2015 O:)
Na tento citát jsem obzvláště pyšná:))

Tento článek a několik dalších na stejné téma již za pár dní v rámci projektu blogerky Kiwi na tomto blogu: mywords-myworld.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ranly Ranly | Web | 9. února 2015 v 10:33 | Reagovat

souhlasím. Moc krásně jsi to napsala, že nemám ani co dodat :) Je to fakt pěkný článek shrnující vše a plně s tebou souhlasím :)

2 style-by-baru style-by-baru | Web | 9. února 2015 v 13:32 | Reagovat

Souhlasím s tebou moc pěkný článek ;)

3 *Anne *Anne | E-mail | Web | 9. února 2015 v 16:07 | Reagovat

Přesně moje řeč,krásně napsaný článek. Taky se na toto téma chystám :D :)

4 Sárča Sárča | Web | 10. února 2015 v 23:49 | Reagovat

[1]: Moc děkuji!:)

[2]: Děkuji:)

[3]: Super, budu se těšit:) a děkuju:)

5 Allex Allex | E-mail | Web | 11. února 2015 v 14:47 | Reagovat

Pěkně napsané. To s tím autobusem souhlasím. Bohužel ne všichni dokáží uvolnit místo.

6 Jolča Jolča | 13. února 2015 v 18:59 | Reagovat

Jo, dnešní děcka jsou děs. Já jako malá... Jo, už vím. Nechodila jsem ven, ale ani nehrála na tabletu (jo, myslím, že už to existovalo). Hrála jsem si s panenkami a se svými imaginárními kámoškami (aspoň tak mi to rodiče říkali. Každopádně co se týče mně, o žádné Terezce nevím.) A byla jsem spokojená :) Moje kámošky mají už teď zmalované ksichty a stěžují si, že já v tom nemám žádnou praxi (ehm ehm...?!) Je to strašné :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama